Staronovi republikansti kandidati na prezidenta

Dnes (18. brezna), kdy pisi tyto radky, jsou v USA stale ve hre dva republikansti prezidentsti kandidati: Robert Dole, kteremu bude v cervenci triasedmdesat, a Patrick Buchanan, rocnik 1938. Americke politicke strany se v mnohem podstatne lisi od evropskych: jedna se spise o predvolebni politicke aliance, ktere se jednou za dva roky probouzeji z letargie a pokouseji se najit kandidaty a nekdy - ne vsak vzdy - i formulovat programy, ktere by ziskaly co nejvetsi podporu volicstva z geograficky, socialne a zajmove bohate strukturovane zeme. Vetsinovy volebni system spolu s tradici individualismu zpusobuji, ze stranicky aparat, ostatne nepocetny, ma jen omezeny vliv na hlasovani v Kongresu.

Tradicne je republikanska strana napravo od demokraticke. Tradicne byva, a to nejen marxleninisty, spojovana s majetnym establishmentem ("big money"). Tuto skupinu zastupuje obratne manevrujici zkuseny rutiner Dole. Proti nemu svedci jeho vek, jeste nikdy Amerika nezvolila novym prezidentem cloveka, kteremu bylo pres sedmdesat. Doleova hvezda zprvu pohasla v primarkach ve state New Hampshire, ale po uspesich v dalsich statech opet vzesla. Dole se obratil se zadosti o podporu na tradicni klienty republikanske strany jako jsou konzervativni krestanske skupiny pozadujici zakaz potratu, boj s medialni spinou a - v zemi, kde jiz pres dve stoleti plati ustavni oddeleni cirkve od statu - zavedeni modliteb i ve statnich skolach. Dole ziskal i podporu ctyriadvaceti z jednatriceti republikanskych guverneru. Za zminku stoji i Doleova podpora Severoamericke dohody o svobodnem obchodu (NAFTA), jejimz zastancem je i Bill Clinton a kterou podporuje americky prumysl a financni komunita.

V republikanske strane je vsak i dalsi proud, orientujici se na socialne slabsi segment belosskeho obyvatelstva. Ten vynesl do popredi znameho zurnalistu a byvaleho autora Nixonovych projevu Patricka Buchanana. Buchanan, nejideologictejsi ze vsech republikanskych kandidatu, jiz v roce 1972 radil prezidentu Nixonovi, aby rozptylil predstavu, ze republikanska strana je pod jednou perinou s velkym byznysem, a aby se pokusil odlakat volice tehdy rasistickeho guvernera Alabamy George Wallace. Jak pise casopis BUSINESS WEEK z 26. unora, Buchanan se pokousi zkombinovat nekompromisni spolecensky konzervatismus s hospodarskym nacionalismem. Ostre napada washingtonsky establishment i Wall Street, velke ryby, ktere pry kaslou na potreby obycejnych lidi. Stal se tak hrdinou pocetne i materialne chradnouci delnicke tridy. Seskupeni NAFTA podle nej exportuje americka pracovni mista do ciziny (tj. do Mexika). Americky byznys pry podepisuje zradne pakty s pochybnymi elitami cizich statu. Buchanan rovnez pozaduje petilety zakaz pristehovalectvi. Jeho populismus rozstepil republikanskou stranu na dva tabory. Buchanan v ni ma vice odpurcu nez stoupencu a zrejme se mu nepodari v primarkach zvitezit. Co v teto situaci podnikne? Podle tydeniku NEWSWEEK z 11. brezna ma tri moznosti: (1) projevit disciplinovanost a podporit kandidata republikanu, tedy podle vseho Dolea. Podobne laskave se Buchanan zachoval jiz jednou: v roce 1992, kdyz podporil George Bushe, za coz se mu dostalo moznosti pronest bojovnou rec ve prospech pravicovych krestanskych skupin. (2) Muze za svoji podporu pozadovat cenu v podobe ostrejsi americke obchodni politiky ci jmenovani takoveho viceprezidentskeho kandidata, ktery by se stavel proti potratum ostreji nez Dole. (3) Muze rozstepit stranu a zkusit stesti sam. Stezi by zvitezil, avsak jeho kandidatura by mohla nadlouho zmenit americkou politickou scenu, jako se to stalo v roce 1972, kdy zmineny George Wallace - utocici na washingtonske a newyorske elity - odlakal demokraticke strane miliony tradicnich jizanskych bilych volicu. Od te doby prestal bily Jih automaticky volit demokraty, coz cinil od konce sedmdesatych let minuleho stoleti.

Jan Culík | Department | Home