Treskuta tematika

Od konce druhe svetove valky a vytvoreni Organizace spojenych narodu jako garanta trvajiciho svetoveho miru nedoslo k vyhlaseni ani jedne valky. Nicmene valek nevyhlasenych se jiz uskutecnilo velike mnozstvi s vyslednym kontem mnoha milionu mrtvych a zmrzacenych.

Jednotka NATO se snazi zlikvidovat mnoholete jiz nestesti v Bosne. Americane privazeji tu nejmodernejsi moznou techniku. Letadla a helikoptery pluji nad terenem a mohou do minuty v jakekoliv tme ci pocasi dodat jednotkam v poli fotografie pripadnych skudcu. Vytecne vycviceni a vyzbrojeni vojaci tuze opatrne naslapuji v nezname krajine. "Dotykejte se jen toho, co jste si privezli!" nabadaji velitele. Nejvetsim nepritelem se prozatim zdaji byt miny, mnoho milionu, nekolik min pro kazdou nepatrnou nohu. Zabijak, ktereho lze poridit za par korun. Odbornici se vyjadruji o nekolika generacich zbrani hromadneho zabijeni: Prvni generace - zbrane atomove. Druha generace - vodikove. Treti generace - lasery, mikrovlny a dalsi novinky. V techto devadesatych letech se technologie vylepsila natolik, ze od masove devastace postoupila ke schopnosti vybirat mezi cili. Pokrok snad spravnym smerem.

Mezinarodni pravo nas informuje o zadoucim principu vyhnout se "zbytecnemu utrpeni". Tedy zabijet rychle, svizne, pokud mozno bezbolestne. Napalm, ktery se prilepi na kuzi a ubozaka pomalinku usmazi, bych tedy do teto kategorie nezaradil. Co napriklad vynalez "kontrolovane chemicke ohnove koule" o teplote 2.300 stupnu Celsia? Kdyz jsem o techto zalezitostech prednasel v kurzu mezinarodniho prava, jedna studentka, veteranka izraelske armady, mi jako pozornost prinesla hrst dvoucentimetrovych jehel, ktere granat rozprskne v mnohatisicovem mnozstvi metr a pul nad zemi a obet dokonale proderavi.

O vanocich 1979 Soveti poskytli Afghanistanu nadilku v podobe bratrske internacionalni pomoci. Na poskytovani darku se podilelo letectvo rozhazujici tuzky, hracky, harmoniky, radia, motyly jako zive. Kdo se jich dotkl, se zivotem se bud rozloucil, nebo v castejsim a tez i horsim pripade, byl osklive zranen. A to byl ucel iniciativy: z hlediska bojovneho zameru je prece lepsi nepritele nikoliv zabit, ale zranit, se zranenym muze byt vic prace.

V roce 1980 doslo ve Vidni k mezinarodniho pokusu nejak se s takovym perverznim pocinanim vyporadat. Konvenci o zakazu nekterych techto hanebnych zbrani ratifikovalo 52 statu, tedy necela jedna tretina clenstva OSN. Zatimco zajmu o dalsi ratifikaci nepribyvalo, zajmu a energie na rozmistnovani min veru neubyvalo. The New York Times uvadi: v prumernem poctu min na ctverecni mili vede Bosna (152), v tesnem zavesu Kambodza (142), pak Egypt (59), Irak (60), Afghanistan (40), Angola (31), Eritrea (28), Iran (25). Vseho vsudy 110 milionu min zahrabanych v pude 64 statu. Kazdorocne zabijeji a mrzaci desetitisice pozemstanu. Jak se s takovym dedictvim vyporadat? Vyhledavani a odstranovani min je mnohonasobne drazsi nez jejich kladeni. Experti odhaduji, ze usili zbavit se toho smrtonosneho zdroje by prislo na 200 az 300 miliard dolaru cili na obnos presahujici celonarodni rozpocet mnoha statu sveta dohromady.

Na podzim r. 1995 cili 15 let po prijeti Konvence se ve Vidni znovu sesli reprezentanti statu a jednali o dalsich krocich. Nedohodli se, ponevadz jednomyslnosti bylo treba a Cina restrikce vetovala. Podporily ji Indie, Pakistan, Iran a postsovetske Rusko. Cinane pri te prilezitosti obvinili Americany ze zlolajneho pokusu prosazovat nad svetem svoji technologickou nadrazenost. Jediny uspech na konferenci zaznamenany: prijeti protokolu zakazujiciho americky vynalez laserove zbrane docasne oslepujici nepritele.

Na porad jednani se rovnez nedostaly dalsi americke novinky v Somalsku poprve uplatnene, totiz uziti gumovych naboju a protivne lepkave peny, ktera nepritele zalepi, znemozni, aniz by mu ublizila. Rovnez se neresily vyhody plynu s esenci LSD, po nichz by nepritel byl docasne oblouzen, blbnul by, ale nezmiral. S tim uz delali Americane pokusy za druhe svetove valky: vypustili plyn do vezenske kobky surovych vrahu, kteri po vdechnuti prijali zpusoby dobre vychovanych deti. Ledacos tedy jeste na poli racionalniho mezinarodniho dohadovani nutno uciniti.

Jan Culík | Department | Home