Uprostred rozbehnute prezidentske kampane podepsal prezident Clinton zakon reformujici americky socialni system, jemuz mnozi prikladaji historicky vyznam. Podepsal ho pote, co vysvetlil vsechny mozne duvody, proc s timto zakonem nesouhasi. Snazil se neprilis dumyslne vysvetlit, proc se k tomuto kroku odhodlal, hlavni motiv je vsak jasny: slo o volebni hlasy. Politici obou hlavnich stran v posledni dobe opakuji stejne klise: Americane si maji odvyknout brat podporu jako zivotni styl. Rozsahly system socialni podpory (welfare) by mel byt redukovan a v budoucnosti plnit svuj puvodni ucel, tj. slouzit jen potrebnym a jen po prechodnou dobu.

Tvrde podminky

System socialnich davek byl ve Spojenych statech po desetileti pomerne stedry, i kdyz k jeho castecnemu oklesteni doslo uz za Reaganovy vlady. Kdo byl chudy a splnoval nektere minimalni podminky, mel od federalni vlady zarucenou financni pomoc po dobu, po kterou ji potreboval. Novy zakon naproti tomu stanovi, ze pomoc bude omezena na maximalne pet let a vetsina uchazecu bude muset vykonavat nejakou pomocnou praci. Navic, vsichni telesne schopni dospeli si budou muset po dvou letech cerpani podpory najit zamestnani. Novy system dava vice rozhodovacich pravomoci jednotlivym statum unie a mistni sprave.

Byt pouze chudy tedy uz nestaci. Chudi rodice ted musi plnit jiste podminky - posilat deti pravidelne do skoly a dat je ockovat - aby neztratili narok na podporu. Svobodne matky, jez se staly pocetnou a socialne problemovou skupinou, dostanou podporu, jen budou-li zit s jednim ze svych rodicu a oficialne uvedou identitu otce sveho ditete. Kriminalni recidiviste by nemeli dostat nic.

Bankrot statni kasy

Puvodni system socialni pomoci byl zaveden ve tricatych letech v dobe nejvetsi hospodarske krize, kdy mistni a statni organy nebyly schopny zvladnout zatez ohromne nezamestnanosti (25%) a pozadaly Washington o pomoc. Americky kongres v roce 1935 schvalil zakon (Social Security Act), jenz zarucoval verejne davky nejruznejsim kategoriim nesobestacnych Americanu. Rozsah socialnich programu v pristich deseteiletich narustal a v sedesatych letech system poskytoval pomoc milionum lidi.

Zastanci soucasneho zakona tvrdi, ze dosavadni rozsah podpory se stal financne neunosny a ze zaroven pestoval v lidech zavislost na vladni pomoci. Minuly rok bylo na socialni podporu odkazano vice nez 14 milionu Americanu (nejpocetnejsi skupinu tvorily svobodne matky s detmi). Prumerna vyse podpory byla sice jen asi 371 dolaru mesicne, ale spolecne s dalsimi sluzbami (potravinove listky, zdravotni pece, zdravotni pece) dosahly celkove naklady astronomickych castek: Jen od zacatku sedesatych let Spojene staty utratily na welfare pres pet bilionu dolaru, tj. vic, nez je stala ucast v druhe svetove valce. Pouze v lonskem roce stalo 90 ruznych programu socialni pomoci danove poplatniky tristapadesat miliard dolaru, tj. asi o 20% vic, nez obnaseji vydaje na obranu.

Deti si rodice nevybiraji

Zustava samozrejme otazkou, zda lze pouhym administrativnim zasahem existencni situaci chudych Americanu zmenit. Obhajci noveho zakona - jehoz oficialni nazev je "zakon o osobni zodpovednosti" - tvrdi, ze pomuze dosavadnim uzivatelum a jejich detem dostat se z pasti zavislosti a propasti chudoby, nauci je zodpovednosti k sobe a vuci spolecnosti a soucasne usetri poplatnikum nejmene 50 miliard dolaru rocne.

Kritici - mnozi z nich z liberalniho kridla republikanske strany - namitaji, ze novy zakon neposkytuje dostatecnou ochranu detem. New York Times nedavno poznamenal:"To neni reforma, to je trest. Chudoba neni prijatelna cesta, jak skoncovat s dosavadnim systemem ...Neni mozne vzit rodicum welfare, pokud se jim nedostane pracovni prilezitosti."

I kdyz nekteri ze zavislich na welfaru tuto lekci potrebovali, vetsina kritiku se shoduje na tom, ze deti (z nichz nektere budou opravdu zebrat na ulici) za sve rodice nemohou. Nedavna studie Institutu urbanismu predpovida, ze reforma uvrhne do chudoby vic nez milion deti, nektere odhady jsou jeste pesimistictejsi. Pravdepodobne nejvice kritickych hlasu se ozvalo proti tomu, ze zakon odebira podporu legalnim pristehovalcum, pokud jeste nemaji americke obcanstvi. Clinton se osobne vyjadril, ze predevsim tento bod bude nutno revidovat.

Predevsim politicke motivy

Zkusenosti z jinych zemi (a castecne uz i Spojenych statu) ukazuji, ze negativni dusleky zakona mohou dokonce prevazovat. Praxe sama naznacuje, ze neni vubec snadne "preucit" lidi zijici na podpore na jiny zpusob zivota. Tezko nalezt ochotne zamestnavatele pro lidi, kteri maji casto omezenou kvalifikaci i personalni schopnosti uspet na soukromem pracovnim trhu. Zvlast to plati o kategorii matek s detmi. Vyzkum ukazal, ze nechteji brat podradnejsi praci a podridit se pravidlum hry a hierarchii na pracovisti - napriklad proto, ze to urazi jejich dustojnost. Navic na mistech s vyssi nezamestnanosti nemaji ani zamestnavatele, ani mistni urady zajem vytvaret ucebni programy pro chronicke klienty welfaru. Horkou bramboru selhavajiciho socialniho systemu sice federalni urady prehodily soukromemu sektoru a mistni sprave, co si s ni vsak pocit, nevi nikdo.

Je zrejme, ze slo predevsim o politicke opatreni, jehoz hlavnim ucelem bylo snizit rozpoctovy schodek. Jeho kritika, zda se, sili. Mnozi se obavaji, ze novy zakon privede k bankrotu mistni administrativu. Clinton navrh zakona nevetoval patrne proto, ze by tim nahral republikanskemu kandidatovi Bobu Doleovi, ktery by v predvecer voleb zpochybnil Clintonovy zavazky, ze to s reformou systemu a s financnimi skrty mysli vazne. Teprve budouci analyzy vsak ukazi, zda novy zakon mel na rozhodovani volicu podstatnejsi vliv.

Jan Culík | Department | Home