Masivni obranu socialniho statu z pera D. Kurbjuweita nedavno prinesla DIE ZEIT. Verejna diskuse v soucasne dobe tihne k zatracovani socialnich vymozenosti tucnych let sedmdesatych a osmdesatych: pry maji na svedomi rostouci zadluzenost, prilis vysoke dane, ztratu vedouci pozice Nemecka v mezinarodni soutezi a snad i rozmahajici se nedostatek iniciativy. Autor naproti tomu zduraznuje, ze tretinu prijemcu socialni vypomoci tvori samovychovavajici matky a vetsi cast zbytku lide s ruznou mirou postizeni, neschopni se o sebe postarat.

Jiste lze snizit pocet tech, kdo socialni site zneuzivaji, napriklad zavedenim urciteho vlastniho podilu pacientu na zdravotnim zabezpeceni, nebo snizenim davek, kdyz prijemce odmitne nabizene primerene zamestnani. Tzv. subsidiaritu, tzn. prebirani socialnich ukolu rodinou (tedy koneckoncu zenami) a sousedskou pospolitosti, clanek poklada za cestu neschudnou uz proto, ze dnes ztroskotava zhruba tretina manzelstvi, a navic i proto, ze ekonomove volaji po vetsi mobilite a flexibilite pracovnich sil. Statni socialni sit ekonomicky cinne uvolnuje od povinnosti socialni pece, strizlive receno umoznuje jim "vykoupit se" vymenou casti svych prijmu za cas.

Socialni stat proti nejiste subsidiarite, nekalkulovatelne a nevymahatelne lasce k bliznimu ma vyhodu profesionality a neosobni spolehlivosti: pomoci nad zakladni statni zabezpeceni se soukromym iniciativam meze nekladou. Neni podle Kurbjuweita proc se vracet k starym spatnym pomerum, popripade zavest americke praktiky desolidarizace statu. Socialni davky ovsem musi odpovidat ramcovym podminkam, tj. lze ulevit pretezovanym zamestnavatelum, odbourat nesvary typu plosnych tarifnich smluv atd. Mel by vsak byt zachovan zaklad socialni solidarity, ktera se i ekonomicky silnym koneckoncu vyplati, v neposledni rade v podobe socialniho miru.

Jan Culík | Department | Home