Politickou kulturu muzeme definovat jako system viry, symbolu a hodnot, ktere urcuji situaci, ve ktere se uskutecnuje politicka cinnost. Tento termin se zacal pouzivat od roku 1953 zasluhou americkych vedcu G. B. Powella a G. A. Almonda. V soucasne dobe se pouziva i synonymum obcanska kultura.

Pouziti politicke kultury muze byt jednou z moznosti, jak dosahnout minimalizovani slabin prognoz politickeho vyvoje. Na konferenci "Volby v demokratickem state", kterou pred nedavnem usporadal Politologicky klub studentu Ustavu politologie FF UK si Vladimir Prorok, tajemnik Ceske spolecnosti pro politicke vedy, polozil otazku, zda skutecne existuje nejaka specificka podoba politickeho vnimani, mysleni a chovani ceskeho naroda. Podle nej lze nase narodni chovani vyjadrit spise sklonem k ideologickemu vnimani sveta, k autoritarstvi, k demokratismu a socialni rovnosti, k ochote k obetem, k fatalismu.

Sva tvrzeni opira o udaje z vyzkumu verejneho mineni. V dubnu 1992 podle firmy AISA priblizne 70 % obcanu vyslovilo presvedceni, ze radu problemu by vyresilo, kdyby v cele zeme stala silna osobnost s dostatecnymi pravomocemi. V cervnu 1995 bylo podle udaju STEM takovych obcanu asi 53 %, dnes je jich podle vyzkumu agentury Factum asi 80 %. Pozadavek na socialni rovnost je podle V. Proroka vyjadren v narocich na prerozdelovani bohatstvi, pozadavku na progresivni zdaneni (78 %) a napriklad v tom, ze lekarska pece by mela byt hrazena statem (76 %).

V breznu 1995 bylo priblizne 55 % obcanu nespokojeno s politickym vyvojem, 65 % obcanu ma navic v soucasnosti mensi pocit bezpeci a socialnich jistot nez pred listopadem 1989 a 58 % domacnosti uvadi, ze jejich realne prijmy jsou nizsi nez v roce 1989. I z techto cisel vyvozuje V. Prorok moznost budouci vetsi nespokojenosti obyvatel a da se ocekavat "pokles vlivu autorit spojenych s nosnou transformacni ideologii, narust pochybnosti o hodnovernosti urcitych politickych subjektu a pokles jejich preferenci a narust preferenci opozicnich politickych subjektu".

Verejnost se zbavuje jednorozmerne optiky a zacina hledat. Docasne ovlivneni rustu preferenci opozicnich stran muze zapricinit napriklad predvolebni zmena retoriky vladnich stran, pozitivni zmeny zivotni situace obcanu nebo propagandisticka ofenziva pres masmedia. Jak vsak V. Prorok upozornil, klesa duvera obcanu ve sdelovaci prostredky. Napriklad zpravodajske porady CTV povazuje za objektivni 46 % dotazanych (za zcela objektivni devet procent), v pripade TV Nova pouhych 39 % (zcela objektivni osm procent).

Jak tedy dopadnou volby? Vyse uvedene tendence, v kontextu s nacrtnutym modelem chovani, svedci ve prospech zmeny. Ovsem rici presneji, kdy ke zmene dojde a jaka bude, je otazka silne komplikovana. Odpoved zavisi na tom, jaka jsou specifika politicke kultury jednotlivych vrstev nasi spolecnosti, uvedl V. Prorok.

Tomas VESELY, Vladimir SRB

(Autori jsou cleny Politologickeho klubu studentu Ustavu politologie FF UK)

Svobodne slovo 24.5.1996

Jan Culík | Department | Home