Vazeni,

pisu vam z venkova, to jest z Brna a dalsich dvou vesnic v okruhu cca do 50 kilometru. To nepochybne znamena, ze bych mel mit hodne zazitku. Ovsem, prave jsem na pochybach, je-li tomu tak, ponevadz zazitek, to by melo byt neco noveho, zvlastniho, necekaneho, a takoveho me vlastne nic nepotkalo. Ale zajimavosti dost. A zase - zajimavosti! Jakepak uz zajimavosti, jsou to zcasti prihody, bez kterych bych se rad obesel. Tak poporadku.

Minuly tyden jsem v jedne vesnici, ktera nalezi k Brnu, Oresine, cekal na autobus a dival jsem se zatim na mistni vyhlasky. Take psali, jak dopadly volby. K 25 procentum socialni demokrati, k 18 republikani, k 16 ODS a tam nekde taky KSCM a tak dal. V prvni chvili to byl pro me trochu sok. Rasisticko- populisticko-nacionalisticko-radikalni strana hned druha v poradi. Co se lidem honi hlavou, co tam maji, ze se muzou takhle rozhodnout? A pak jsem slysel tanecni melodie z hospody, videl jsem lidi pracovat na baracich a hloubit jimky, trhat ovoce a hledal jsem v jejich tvarich znamky extremismu. Ale to neni tak, ze by oni byli takovi. Jenom odpovedi na otazky, ktere si nakonec kazdy klade, jsou jednoduche a srozumitelne. Udelat poradek. Neprodavat republiku. Ty a ty odsunout, pripadne koncentrovat. Kdyz tady nebudou, nebudou skodit. Vinni jsou ti a ti. Vsechno je tak jednoduche, ze se toho mnohy rad chyti. On nema totiz kazdy cas ani povahu, ale ani dispozice k tomu, zvazit veci z mnohych stran, jit ke korenum a pricinam. Ale kazdy rad slysi, ze bude poradek, a pak uz nepremysli o tom, jaky poradek to bude. "Ted je bordel a pak bude cas vsechno to srovnat"" Chran nas Pan Buh! Pokud ovsem nema dovolenou.

Ale muze se clovek nekdy znepokojit. I v Brne. V televizi mluvila pani primatorka a to by nekdo neveril vlastnim usim. Obhajovala mestskou policii, ze asi z auta nevideli, ti ostraziti hosi, vycviceni strilet do spanku, vandaly, kteri zmlatili ridice tramvaje. Oni totiz nemuzou vystoupit - kdyby teda nahodou z auta opravdu nevideli - a jit se podivat, kdyz je tam nekde ve stredu mesta, par metru od nich bitka a hluk. Ani posilu zavolat nemuzou. Oni se ani totiz nemuzou objevit nikde, kde by jim nekdo nahodou mohl ublizit, protoze, kdo by se pak staral o poradek na ulicich? Oni muzou tak akorat zavolat posilu, aby zmlatili par bezbrannych divadelniku. Mozna maji prikaz auta vubec neopoustet? Aspon to tak vypada. Projizdeji se po meste, zatimco u nadrazi verejne prodavaji rasisticky casopis Pochoden (s casopisem Republika), na Koblizne rejdi kapsari a za stankem si dva meststi straznici, kteri se odvazili vystoupit z auta, prohlizeji porno casopis. To je brnenska mestska policie z pohledu bezneho poplatnika. Ale boticky na auta davaji pilne. Jeste ze nejsem ridic. Ale ze se jich bude pani primatorka jako jejich velitelka tak nestastne zastavat, a to uz ponekolikate?! Nestastny vynalez, tahleta mestska pokicie! Zvlast brnenska. Asi.

Ale jinak, kdo to nevi, je Brno krasne. Je rozlozeno na pahoorcich a doliccich, neni ani moc velke, ani moc male, zije v nem na pul milioonu sohaju a devuch, chodime porad v kroji a pijeme vino a slivovici, a kdyz nam zbude, coz byva malokdy, vezmeme s sebou i do Prahy. Do Prahy jezdime radi, abychom taky nekdy videli stolici. Prijedte nekdy vy k nam, poznate nas bodry a dobrosrdecny lid, pohostinny a mekkeho srdce. Poda vam chleb a sul, upracovanou rukou vam Brnak nabidne i cerstve nadojeneho mleka, podivate se na domorode tance a mozna, budete-li mit stesti, uvidite i vlka, medveda nebo lva. Tak prijedte!

A v jine vesnici, verte, nebo ne, teprve dozravaji tresne, Take jsem se dival na tabuli s vyhlaskami, budou poradat pivni dny. Z kopecka dolu jezda na stare Jawe vyrostek a dela hluk jako Prdoch. Jdu kolem zrusene samoobsluhy, misto ni tu mame ted ale dva jine obchody, jeden z nich je dokonce jakasi sveho druhu Vecerka! Mijeji me dalsi vyrostci jezdici v sevrene formaci, rozvinute po cele sirce silnice, na mopedech a jeden z nich na starem Pionyru. Na hlavach maji aerodynamicke helmy. U fary, postavene za prvni republiky ze sbirky obcanu, sedi na bobku devce a dloube hulkou do zeme. Je svatecne obleceno a nema co delat. Jsou prazdniny. Ozyva se nahle jakysi bzukot a devce otaci hlavu, aby zjistilo, co se deje. Otaci - ale velmi pomalu. Neni naspech, ponevadz na polni cestu mezi domky vychazi hoch se sekackou na travu, a vleka za sebou dlouhatanskou prodluzovacku, strunou utina travu v puli a mizi do pole. Sekacka bzuci v dali. Na autobusove zastavce stoji tri holcicky. Maji lakove botky s maslickou, dve maji jeansy a jedna elastaky a na mape pro turisty zkoumaji, kde je ta nase venice. Cist umeji a presto jedna z nich ji hleda v meste Olomouci, prave uprostred. Prichazi deda v sustaku, zapaluje si cigaretu a fouka dym do domecku zastavky, ackoliv sam zustava venku. Zdravi se s mladou zenou, ktera prave odklada tezkou tasku. "Kampak?" pta se ji. "Do Spanelska," nevzrusene odpovida mlada zena. "Sama?" "Sama." Deda odhodi nedopalek a pravi: "Toz tak." Popreje peknou dovolenou a pak uz mlci oba. Je ticho a v domecku je slyset bzukot komara. Jen aby mi nepichl boreliozu, mrcha!

Jan Culík | Department | Home