Posledne jsme si doprali vykladu pohrichu historizujiciho - o hranach, ktere nezustaly rohy a ryhami, ktere daly pojmenovani hranicim zemskym i zapalnym, a ktere take sveho casu daly nazev i zvonove konstrukci, jez se nam ted plete s pojmenovanim umiracku. K pojmu hranice bychom se dnes radi jeste vratili, totiz v jeho nejbeznejsim a nejfrekventovanejsim slova smyslu.

Synonymem staroceske hranice byla mez (v tehdejsi podobe meze). Toto slovo ma, na rozdil od predchoziho, motivicky srozumitelny indoevropsky zaklad. S jeho puvodnim korenem med- se setkavame napriklad u latinskeho medius, ktere, jak vime, primarne vyjadruje v prostorovem i casovem slova smyslu "stredni, uprostred jsouci". Tyz koren nachazime v mirnych obmenach napr. u reckeho meta, anglickeho middle, nemeckeho mitte atd. atp.

Stejnou formu i vyznamove vychodisko ma i praslovanske medja, jez se pres podobu medza (tak ji zname ze slovenstiny) pres zminene staroceske meze menilo az do podoby dnesni. (Mimochodem, rozdil mezi ceskym z a slovenskym dz ve slovech a pozicich tohoto typu je nejstarsi sledovatelny hlaskovy rozdil mezi cestinou a slovenstinou.)

To, ze se pojmenovani oznacujici puvodne stred, centralni polohu, stalo u nas oznacenim hranice pozemku, uzemi nebo zemi (ba i celeho sveta, napriklad v nejstarsich prekladech Bible), by mohlo naznacovat, ze postaveni, pozice (rozumi se vlastni) "uprostred" byla vnimana predevsim jako vymezeni vuci jinemu (prostoru, celku, a take jedinci, spolecenstvi), spise nez jako pouhe zarazeni vlastniho (naseho, sebe, nas...) mezi ostatnimi. Vsimneme si, ze tuto dvoji obsahovou rovinu ma i predlozka mezi: jeji primarni konkretni vyznam je vyjadreni polohy (popr. smerovani do takove polohy) v prostoru vymezenem budto ze dvou stran, anebo dokola. Jde vlastne o dva ruzne lexikalni vyznamy; cestina mezi nimi sice nerozlisuje, rada jinych jazyku vsak ano. Povsimneme si, ze treba v nemcine a anglictine u predlozek zwischen, between (oproti unten, among) je ona dvojnost, dvoustrannost vyjadrena primo verbalne (vychodiskem jsou cislovky zwei, two).

Zajimave rovnez je, ze mez neni jen rozhranicenim mezi jednim a druhym, nybrz i sveho druhu koncem, limitem. Zminene prastare biblicke doklady maji slovo meze napr. za latisnke finis, meta, limes ci terminus, u nichz se vyznamy hranice a konce rovnez prekryvaji. Jistou zvlastnosti cestiny (a dalsich slovanskych jazyku) tedy zustava miseni vyznamu stredu (jak jsme si ho vsimli i u predlozky mezi) a vyznamu konce. Setkame se s nim i u dalsich odvozenin tehoz zakladu, napr. u starych pojmenovani prstu: zatimco staroceske mezenec oznacovalo jeden ze strednich prstu - prostrednik nebo prstenik, v rustine podobne slovo (mizinec) znamenalo malicek. Mimochodem, odpovidajici pojmenovani staroslovenske oznacovalo posledni, nejmladsi (tedy rovnez "konecne") dite.

Toto dvoji vyznamove smerovani se do dnesni cestiny prohloubilo. Novoceske mez ma na prvem miste velmi konkretni vyznam "uzky pruh neobdelane pudy mezi dvema pozemky" (my starsi pamatujeme rozoravani takovychto mezi z neblahych casu kolektivizace venkova). Dalsi vyznamy vsak jsou obecnejsi: jednak je to "konecna hranice nejakeho prostoru", jednak "konecne vymezeni nejake pusobnosti" (napr. meze moznosti, slusnosti apod.) Zde tedy uz neni semanticky akcent na tom "mezi", nybrz "konecne".

Ale dost mozna, ze to vyznamove rozpeti mezi stredem a koncem neni treba videt v uplnem protikladu. Jde vlastne jen o dvoji stranku teze veci: co neni vne, v zamezi, je uvnitr, uprostred. Plati to o svete veci, ale ovsem zejmena o svete lidi. Snad si smime zaverem doprat malou moralitku. Kazdy clovek, stejne jako kazde lidske spolecenstvi, potrebuje ke klidnemu zivotu jistou davku sebevedomi. K sebeuvedomovani nezbytne patri i schopnost sebevymezeni: vuci jinym, ale i vuci sve sobestrednosti. Najit rovnovahu mezi primerenym "nenechat se omezovat" a "neomezovat druhe". Vsak ono to zas a znova neni nic jineho, nez stare masarykovske "nebat se a nekrast". Ze na radi zapominame? Asi v tom bude nase - taky pekne slovo! - omezenost.

Jan Culík | Department | Home