Moudrost je podivna lidska vlastnost a hodnota. Na jedne strane se zda byti cilem vsech nasich intelektualnich aspiraci, na druhe se vsak jevi cimsi zastaralym a nelze nalezt osobu ci osobnost, ktera by priznala, ze chce byt moudrou a ktera by pritom byla v mezich psychiatricke normality. Kazdy chce byt radeji uspesnym, stastnym ci dobrym, at to znamena cokoli. Nejsem si ani jist, ze ten ci onen postmoderni filosof chce byt vskutku moudry a ne jen postmoderni: v kazdem pripade je velmi chytry.

Moudrost ma vzdy ten pridech starobylosti jako zprostredkovani nebo zosobneni vule bozi pri stvoreni sveta toho, nebo jako uceni davnych babylonskych, egyptskych a hebrejskych proroku o umeni zit. Bezny pojem moudrosti pochazi ze stoickeho dedictvi: dobrota cloveka je zalozena na vedeni, ale skutecne moudry clovek nebude prilis dbat na obraty osudu a na promeny svetskeho zivota - coz zajiste neni zcela kompatibilni s racionalitou, umenim zivota mezi lidmi a umenim vladnout. Stoicke metafory moudrosti uzil i Karel Capek ve svem apokryfu "Agathon cili o moudrosti", kde se moudrost jevi jakousi resignaci, jakousi tesknotou, jiz nejde o nejake cile, nybrz jen o odpusteni a litovani a skrze ne o harmonii. Capek to ovsem napsal v roce 1920 a pochybuji, ze by byl napsal apokryf se stejnou koncepci o 18, ci dokonce 28 let pozdeji.

Myslim, ze moudrosti mohou byt v ruznych dobach a na ruznych mistech ruzne. Indicky guru je bezpochyby moudry v Bangaluru a v dobach Velkych Mughalu, nikoli vsak v New York City nebo v Kennedy Space Center a v nasich letech devadesatych. Coz si myslim navzdory faktu, ze tu mame osobne ci knizne tolik indickych i doma vyrobenych komercnich guruu.

Dobrym prikladem tu je i vekovita Moudrost Prirody.

Ze vsech metafor moudrosti je to metafora nejutahanejsi, zalozena na zelene mytickem "priroda to vi lip" ; ve svych dusledcich zbavuje lidi odpovednosti a ve svych psychologickych pramenech neni nez nechuti ke slozitostem poznani, k vedam a technologiim, s vyjimkou technologie sireni prislusne propagandy.

Nesnaz s prirodni moudrosti je uz v tom, ze se neda stanovit rozhrani mezi ni a clovekem: je muj neuron neprirodni a neuron vacice prirodni? Je neokortex naseho mozku neprirodni? Je kocka domaci soucast prirody?

Co je tak moudreho na hemoglobinu, ktery se vyvinul v dobach, kdy tu nebylo moc oxidu uhelnateho a ten se ted' vaze do hemoglobinovych molekularnich kapsicek nekoliksetkrat lepe nez zivotadarny kyslik?

Ostatne prirodou oznacujeme bezne jen krajinu, ktera byla zmenena lidskou cinnosti pred sto a vice lety, nikoli v tomto desetileti. Lidmi pak rozumime onen vysledek prirodni anthropogeneze, ktery rozvinul kulturu a civilizaci, misto aby podlehl prirodnim katastrofam, jez jsou jinak konstitutivni slozkou planetarniho prirodniho vyvoje obecne a zivota zvlaste.

Jsme nabadani, abychom se do prirody nepletli molekularne genetickymi zasahy do rajcat, dobytka a lidskych neduhu razu hemofilie, ackoli se mame plest do akci retroviru jako je HIV. Jsme nabadani, abychom dbali svobody a prav zvirat, a to po 11 000 let domestikace a slechteni divokych forem a u vedomi, ze v experimentalni medicine je jedinou alternativou pokusu na zviratech pokus na pacientech. Take se tu plizi tvrdy fakt, ze v roce 2000 bude nutno zivit 6,228 milionu lidi vedecky zdokonalenymi technikami pestovani zvirat a rostlin, nebot plocha obdelavane pudy na hlavu klesa z O,22 hektaru v roce 1950 na O,17 ha v roce 1995. Alternativnim postupem je proste zcela prirodni hladomor.

Obavam se, ze jedinou moudrosti prirody je clovek, nebot jen on je si aspon nekdy vedom sve nemoudrosti a umi dokonce nekdy neco praktickeho a rozumneho realizovat.

Proto jsem byl ponekud znepokojen, kdyz jsem si precetl, ze zdejsi teoretik, biolog a pedagog, S.Komarek, soudi, ze "Moderni veda, jejiz davne koreny nejak s usilovanim o moudrost souvisely, se od tohoto cile dokonale emancipovala. V obrovskem sebepotvrzujicim systemu, reprezentovanem v praxi navic systemem instituci a vyzkumnych agentur, je otazka po podstatnem pocitovana jako absurdni. Pokud by na ni kdo uprimne a opravdove odpovedel, ocita se jiz mimo hru. Masinerie vedeckych instituci se naopak pred touto otazkou, namnoze povedomou i prodavaci parku, dobre chrani - v lidove tradici a poverach je dosud veda s moudrosti jaksi vagne spojovana..."

Ponekud mne to znepokojilo, protoze autor definuje moudrost jako tazani po podstatnem a ja jsem se dosud domnival, ze v laboratori nic jineho nez to podstatne nehledame, nebot jinak bychom se nehnuli. Jakoz i chemikove jsou povinni klasti chemicke otazky, nikoli otazky reckych hylozoistu, biologove pak molekularne biologicke otazky, nikoli otazky renezancnich panpsychistu. Moudrost soucasne vedy je v sebeomezovani, v tvrde tradici, ptat se specializovane otazky a nepodlehat tlaku popularnich fantasmagorii. Myslim,ze tato moudrost soucasne vedy je dokonce moudrosti sdelnou a sdilenou. Je moudrosti metodologickou a je zcela kompatibilni se zakony civilizovaneho a ne jen slovniho a pocitoveho zivotabyti. Bertrand Russel napsal v roce 1959: "Filosofie nemuze byt plodna, kdyz se odlouci od empiricke vedy." Jakoz i zcela nepozitivisticky Francouz Alain:"...a duch najde svou spasu ne tim, ze upre pozornost sam na sebe, coz se rovna pronasledovani stinu, ale tim, ze hleda urcity predmet a nem stavi."

Podle Petera Medawara je veda umenim resitelneho a umeni stavet resitelne otazky vyzaduje prave ty vlastnosti a hodnoty, ktere jsou obsahem dnesniho lexikalniho pojmu moudrosti: nashromazdene informace, ucenost, inteligentni aplikace ucenosti, schopnost vhledu, rozumnost, usudek, opatrnost a dusevni vyrovnanost. Pokud bych si smel vybrat duraz, pak na tu dusevni vyrovnanost. Klicova Medawarova veta zni: ve vede mame aspon neco duleziteho, na cem muzeme prokazovat svou bystrost... Kterazto veta musi byt ctena ve spojitosti s vyrokem Jacoba Bronowskeho "Neni absolutniho poznani.A ti, kteri si na ne cini narok, at uz vedci ci dogmatikove, oteviraji dvere tragedii. Jakakoli informace je nedokonala. Musime to brat s pokorou."

On i Albert Camus, jenz nanestesti nedrzel zadnou katedru filozofie ved prirodnich, napsal, ze intelektual je ten, jehoz mysl se ma na pozoru. Na druhe strane pak puvodcem konstatovani, je drzitel mnoha kateder sveta za svetem, Adolf Hitler. "Stojime na konci veku rozumu. Vzchazi era magickeho vykladu sveta"

(Z prednasky na valnem shromazdeni Ucene spolecnosti).

Jan Culík | Department | Home