1. Asijske hodnoty

Zapad se nyni velmi intenzivne zajima o hospodarskou, politickou a spolecenskou kulturu asijskych zemi. Je obrovsky hospodarsky uspech asijskych zemi dusledkem statniho intervencionismu anebo tamejsi neobycejne ostre konkurence? Byl by Zapad ochoten vzdat se individualni svobody, aby ziskal vysokou hopodarskou uroven? Byla by asijska mentalita vubec prenosna? Nejzajimavejsi analyzou takzvanych "tygrich ekonomik" Dalneho vychodu je kniha Ezra Vogela - "Ctyri tygri".

2. Teorie chaosu

Minimalni zmeny mohou privodit obrovske dusledky. Zatrepeta-li nekde na svete motyl kridly, nekde jinde na svete to muze zpusobit hurikan. Lidstvo nyni celi nejistote, zije ve svete, ze ktereho zmizela pevna fakta. Vedecka teorie chaosu rezonuje s pocity radovych obcanu, ze se vsechno vymklo z rukou. Teorie chaosu se zabyva hlavne usilim porozumet slozitym jevum. Teoretikove chaosu bojuji proti vzite falesne predstave, ze se casem vsechno vrati do prirozene rovnovahy. Prukopnikem teorie chaosu byl francouzsky matematik Rene Thom. Myslenky belgickeho chemika J. Progorina z knihy "Poradek z chaosu" aplikoval v oblasti managementu znamy teoretik Tom Peters.

3. Komunitarismus

Je reakci na individualismus osmdesatych let a zaroven na strach ze spolecenske roztristenosti a z konfliktu. Prosadila se myslenka, ze jednotlivy obcan musi byt odpovedny za sve ciny a za dobro spolecnosti. Nemuze jen sobecky realizovat sva prava. Komunitari zduraznuji velky vyznam instituci "stredni urovne": rodin, skol, cirkvi, dobrovolnych organizaci. Ty poskytuji zivotne dulezity spolecensky tmel a solidaritu, kterou spolecnost zivotne potrebuje. Celnym predstavitelem komunitarismu je americky sociolog Amitai Etzioni.

4. Evolucni biologie

Rysuje se novy pohled na vyvoj, ktery neni rizen jen selekci, jako v klasickem darwinismu, ale i programem, vznikajicim v dedicnem aparatu samem. Rozruch zpusobil i "sobecky gen" sociobiologa Richarda Dawkinse - to je ostra formulace faktu, ze organismus, telo, vcetne lidskeho, je tu od toho, aby predalo genovou linii dal, tedy ze jsme jakymsi efemernim jevem, vyskytujicim se v toku genu od minulosti do budoucnosti.

5. Manismus

Po feminismu vznika nyni "manismus": muzi prosazuji sve pravo jednat jako muzi. Nejpopularnejsi knihou, ktera vyjadruje "manisticke myslenky", je "Zelezny John" od Roberta Blye. Bly argumentuje, ze by muzi meli znovu objevit bojechtive, fyzicke vlastnosti muzske existence. Ve Spojenych statech vzniklo hnuti, ktere v reakci na prilis silne postaveni zen prosazuji muzskou mentalitu proti feminismu a tzv. politicke korektnosti.

6. Prava zvirat

V devadesatych letech pronikla myslenka ochrany zvirecich prav do sameho jadra politickeho zivota mnoha zemi. Cilem usili bojovniku za prava zvirat je primet lidstvo, aby zaujalo skromnejsi postoj vuci prirode a svetu. Cim dal vic lidi si uvedomuje, ze clovek nezaujima v prirode zvlastni postaveni. Prispely k tomu i doklady, ze clovek se odlisuje od simpanzu jen nekolika malo procenty geneticke vybavy.

7. Vliv informacni superdalnice

Je vsude. Predevsim americti "filosofove Internetu" argumentuji, ze pocitacova superdalnice je symbolem noveho zpusobu zivota - osvobozujiciho, nehierarchickeho, omezujiciho vliv narodnich statu a tradice. Tyto myslenky formulovali uz pred casem autori jako Alvin Toffler ci Marshall McLuhan. Nejvyznamnejsim hlasatelem vyznamu pocitacove superdalnice je dnes Kevin Kelly, sefredaktor casopisu Wired. Spojuje moderni technologii s novym biologickym myslenim.

8. Medievalismus

Mnoho myslitelu dochazi k nazoru, ze studiem primitivismu a hrubosti stredoveku se dozvime nejvice o nasich dnesnich modernich spolecnostech, protoze jsou stale zalozeny na primitivnich stredovekych zasadach. Nejvyznamnejsim propagatorem noveho medievalismu je francouzsky filozof Alain Minc, autor knihy "Novy stredovek".

9. Jak "znovu vynalezt vladu"

Ani Thatcherove, ani Reaganovi se nepodarilo minimalizovat vliv vlad na zivot obcanu, jak slibovali. Myslenky Friedricha von Hayeka a Miltona Friedmana selhaly. V devadesatych letech se lide snazi vytvorit novy druh vlady, ktera by mela byt schopna reagovat efektivneji a citliveji. David Osborne a Ted Gabler tvrdi, ze ukolem vlady nema byt "veslovat", ale jen "volne pridrzovat volant", vytvaret pouze obecny politicky ramec pro aktivitu obcanu.

10. Duvera

Je to snad nejvyznamnejsi myslenka devadesatych let. Siri ji americky filozof Francis Fukuyama (viz jeho nova kniha "Trust"). Duvera mezi lidmi, mezi politiky a obcany, zamestnanci a zamestnavateli, se nyni povazuje za zakladni spolecensky tmel, bez nehoz nemohou byt spolecnosti ani hospodarsky uspesne.

(Podle listu Independent pripravil Jan Culik)

Jan Culík | Department | Home